Slovensko 2001 - sraz

A druhá akce je tu. Tentokrát vyrážím daleko a hned do ciziny. Celkem se tomu sám divím, sedím na tom stroji teprve 2 týdny a už tak daleko ? :-)) Ještě že nejedu sám.
Vyrážím v pátek odpoledne, kalím to do Zlína, kde mám scuka s Kaťou. Mám zpoždění (což se mi stává furt). Cesta dobrá, jen kdyby nebylo takový vedro. Kaťa s Gabčou mi dali kus čokolády a studený pití, abych se vzpamatoval a pokračujeme v cestě směrem k hranicím, kde máme sraz s novým členem bandy Jirkou. Na čáře ale nikdo nečeká?.problém. Dáváme v klidu kouřpauzu, vyměníme naše valuty za jejich a když furt nikdo nejede, přejíždíme čáru, tam chvilku počkáme. Po nějaké době už nás to nebaví, začínáme nasedat, když v tom se za bouřlivého rachotu přes čáru přihnal Jirka s Hankou na svém drago-bublovi (to znamená, že to pěkně bublalo, to víte, Drag Star). Podáváme si pravici, nějaké to vysvětlování a jedeme.
Cesta ubíhá pěkně, počasí dobrý, nějaká ta voda, pár zatáček (no mají to tu pěkný) a jsme tam. Po zaplacení ?srazovného? se uklízíme do campu (je večer, tak zadara), vybíráme pěkný místo, stavíme stroje a už se pečou buřtíky (to byl fofr, Kaťa dovezl dvě překvapení ? gril na jedno použití a dvoulitrovou flašku šampáňa a spoustu kelímků ? vždy připraven). Začínáme vybalovat a mezitím přijíždí druhá eskvadra ? Jizva, Tomira, Míca a Vojta. Po postavení obydlí se odebíráme na místo srazu. Je to ?pešo? (ako vravia bratia slováci) 200m, což nás totálně zdolá, takže je nutno doplnit síly. Naštěstí je zdroj síly dostupný, takže po pivíčku prokrmovaném moravským vínem, které jsme propašovali sebou, je nám už celkem dobře. Následuje čumenda, nějaká ta muzika, jídlo, pití a nějaké to blábolení do pozdní noci. Když se už pomalu vydáváme k ?domovu? (stanové městečko české sekce), dostal náš otužilec Vojta nápad udělat si pár tempíček v místním venkovním bazénu. Nechápu jak, ale vlezl tam ? vodu do bazénu tam berou pravděpodobně z potoka, který teče z okolních kopců (skal) a jeho teplota je maximálně 5 stupňů. Je to ale borec, dosud se těší dobrému zdraví, přežil to. :-)))
Sobotní probuzení probíhá ve znamení bolavého celého těla. Už nikdy nebudu věřit Thudovi, když mi bude půjčovat stan, že je to v pohodě pro dva lidi. Když jsem ho v pátek večer stavěl, připadla mi ta předsíňka ke stanu nějak zbytečně velká. Ale nebyla to předsíňka, byl to můj stan. Po složení věcí z mašiny a potom, co jsem si dal do stanu oblečení, ve kterém jsem jel, marně jsem přemýšlel, kde že to budu spát. Nakonec to ale dopadlo úplně jinak ? někdy v noci (možná spíš ráno) uléhám, sám nevím přesně jak a kdy. Sobotní ráno jsem už popsal, žádné bolení hlavy, jen zmačkané tělo a lehce vlhké nohy, protože ten obří stan propustil pár venkovních kapek. Dáváme dobrou snídani a vyrážíme na projížďku po okolí. Jedeme sólo, protože ti ostatní šílenci jsou moc nadržení a nemuselo by to dopadnou dobře. Nerad bych to někde sbíral a hádal se s nějakým idiotem co dělal frajera. Projeli jsme se do skal, navštívili památník (ani nevím komu), plácli tam kytičku, udělali pár fotek a pokračovali v krasojízdě. Počasí nám přeje, stroje nezlobí a tak si dáváme pár kiláků za krásami přírody. Mezitím stihneme dobrej oběd v hospůdce u cesty (celkem slušně obestavěné motorkama). Po jídle návrat do campu a odebíráme se na ?místo dění?.
Shlídneme výstavu strojů (leskne se to tu jak psí koule, chromu až hrůza a ten rachot - některý mašiny snad nemají výfuky), ale stojí to za to. Je tu snad všechno co má dvě kola, dokonce i několik (!) tříkolek. Někdo to kopuil nový, někdo starý a zrestauroval, někdo si to doma upravil, někdo dokonce sám udělal. Začínají soutěže, do toho burácí hudba a sem tam nějaký ten vykuchaný výfuk, prostě sraz jak má být. Střídavě nám do toho prší a nebo zase chvílemi leze ven oskar a pere do toho. Divný počasí. Usazujeme se uprostřed bahnitýho svahu (díky tomu máme skvělý výhled, protože se tam nikomu za námi nechce) a bavíme se střídavě tím, že děláme roztleskávačky (čímž myslím nějaké ty tanečky, vtípky nebo pokus o zpěv) nebo tím, že zachraňujeme nešťastníky, kteří se rozhodli náš svah zdolat (ti se snaží buď dostat nahoru po čtyřech, nebo si to sviští kolem nás dolů po prdeli. Blázni ? strategická pozice je totiž už obsazena). Tak plyne večer, kus noci, do toho chvilkama prší, ale naše motonepromoky to vydrželi. Když už ale voda padala moc, tuto akci jsme razně ukončili. Bohužel někoho napadlo jít si opět zaplavat?..přece nejsme srabi, když to přežil Vojta ! Takže nastíním situaci (fotodokumentace v příloze): banda šílenců v trenýrkách a s ručníkama se sune v mírným dešti k bazénu. Plavky nevedeme, hupneme do vody??kosa jak sviňa?.jednou se potopím a rychle ven??.ježíšmarjá, nějak se z nás kouří??.venku je větší teplo......jak to, že vůbec není zima ? To už je asi první stadium smrti :-))) Rychle chrápat, než fakt zmrznu. Jěště, že mám hodný kamarády co mají velkej stan, aspoň dnes se vyspím jako člověk. Naházel jsem všechny věci do ?prcka? (to je ten obrovskej stan) a padnul do mdlob.
Ráno nás budí rachot výfuku těsně za hlavou. Nějakej cvok se nemůže dočkat domova a zahřívá motor. Do rána přestalo pršet, dáme nějaký to papu, sbalíme cajky a jedeme do blízké hospůdky na ranní kávičku. Potom se už vydáváme k domovu??trošku prší??cestou se rozdělujeme??pár na sever, pár na jih (jsem jižní skupina, míříme do Brna)??prší trošku víc??.rychlost je nižší a nižší, v Buchlovských kopcích už není skoro ani vidět na cestu??.kousek před Brnem jako když utne, voda je pryč??rozloučení na křižovatce??a jsem doma??sundat věci z mašiny, potom doma svlíknout sebe??.a zítra se jde zase do práce.

Ach jo, ten víkend byl nějakej krátkej. Ještě že za pár dní je tu další??.

Fotografie z akce:

...a tahle fotka je tecka...