SICÍLIE 2003

Začalo to jednoduše. Minulej rok (2002) po malým výletě do Skotska, se parta divochů rozhodla, že přístí cesta bude za teplem. A vzhledem k Edovým povídkám z jihu Itálie - úzký uličky, dědečci na židlích, nádherná krajina - jsme se rozhodli pro Sicílii. Podpořila to následně informace, že jedinná sopka na ostrově se opět tak trošku probudila k životu a něžně dýchá. Nač čekat při ježdění na náhodnou srážku či pád, když se člověk může zabít hned hrdinským výstupem ke kráteru, že?
Domluva byla jasná, určil se termín a všichni začali s přípravami. a tam to začalo - jeden nemůže, nemá prachy. Druhej nemůže, upadla mu motorka a nějak ho bolí kolínko. Třetí nemůže, ... . Čtvrtej nemůže, ... . Eda nemůže, vycinkal se z peněz a má moc práce! To byla poslední kapka. A jelikož to vzdal vedoucí zájezdu, zájezd se automaticky zrušil. NEEE, tak jednoduchý to nebylo, nicméně výsledek byl naprosto stejnej, zůstal jsem sám.
A jelikož jsem se těšil, prostě jsem udělal tak, jak píšu v nadpise - sedl na mašinu a jel za sluncem.
Co se dělo dál, napíšu s dovolením později, bo mě tlačí čas - venku je hezky a mě svrbí celý tělo - nemám svrab :-))), ale tak moc se těším na sedlo a plyn... BRRRRRM, BRRRRRRM, BRRRRRRRM, .......